Architektonická studie plovoucí galerie vín v obci Strachotín
Studie: 2017
Zastavěná plocha: 160 m2
Podlahová plocha: 460 m2
Místo: Strachotín
Urbanistické řešení
Při vytváření analýz jsem došel k závěru, že Strachotín má jeden velmi silný aspekt, jímž přesahuje okolní vesnice a přesto ho bohužel vůbec nevyužívá. Tím aspektem je výhled na masiv Pálavy. Ze Strachotína je nejlepší výhled na Pálavu a obec s touto kvalitou nijak nepracuje. Je zde problém s ochranným pásmem hráze, které brání cokoli stavět v okolí hráze, natož na hrázi samotné, takže obec nijak nevyužívá této silné zbraně v konkurenčním boji o návštěvníky. Toto mě vedlo k cíli propojit obec s hrází a tím pádem i s exkluzivním výhledem. Jak již bylo zmíněno, legislativa zavrhuje jakoukoli výstavbu kolem a na hrázi, takže jedinou možností je objekt umístit do samotné nádrže. Tím se docílilo nejlepšího možného výsledku, který splňuje požadavky litery zákona a zároveň propojuje stavbu s fenomény vody vína a Pálavy. Díky své solitérní pozici je stavba dobře viditelná a stává se tak novou dominantou na tváři veduty Strachotína. Vzniká tak nový orientační bod.
Dalším atributem, který bych chtěl vyzdvihnout je příjezdová cesta od Dolních Věstonic. Cesta vede po hrázi, která se kroutí v křivce a tím vzniká princip antické cesty, kdy se stavba při příjezdu návštěvníkovi nastavuje z různých úhlů, což zvyšuje její atraktivitu. Dá se říci, že stavba je takovým pomyslným majákem, který zve lidi do Strachotína.
Architektonické řešení
Architektonické řešení vychází z kombinace dvou koncepčních myšlenek. První myšlenka ovlivňuje tvarové řešení objektu. Vychází ze skutečnosti, že objekt obklopují tři základní druhy krajiny. Prvním druhem je krajina klasická, reprezentovaná členitostí a měřítkem Pálavských vrchů. Na protější straně obec Strachotín svým drobným měřítkem a členitostí zastupuje romantický typ krajiny. Mezi těmito dvěma typy krajin se nachází třetí z výčtu a to krajina kosmická, jež je zastoupena ve formě strohosti a čistoty vodní hladiny Novomlýnských nádrží a tvoří tak jasnou barieru mezi ostatníma dvěma typy. Na základě analýz jsem stavbu umístil právě do krajiny kosmické. Tvar stavby ve formě kvádru s pravidelným čtvercovým průřezem zřetelně reaguje na místo, kde se stavba nachází. Jde o čistou formu s ostrými rysy, které viditelně definují objem stavby a její umístění v prostoru. Absolutní je i vymezení vnitřního prostředí stavby chránícího své návštěvníky a exteriéru, kde je člověk nechán napospas všem vnějším vlivům. Toto je rovněž jeden z typických rysů kosmické krajiny, která nezná označení jako jsou poloveřejný/polosoukromý prostor.
Druhá koncepční myšlenka má dopad na členění celého objektu. Vychází z běžného způsobu sledování dané věci. Příkladem je sledování televize, kdy divák sleduje obrazovku, ta ale sama o sobě zabírá jen malé procento jeho výhledu. Výsledkem může být vyrušení od sledování vedlejšími vlivy a ztráta zážitku. Objekt se chová jako inverzní televizor – vtahuje diváka dovnitř přístroje, kde na něj čeká obrovská čtvercová obrazovka nabízející ničím nerušený výhled na panorama Pálavy. Protilehlá severní strana objektu je z tohoto důvodu kompletně uzavřená. Výjimku tvoří pouze čtvercový vchod do stavby, který svým vtažením vybuzuje ke vstupu do objektu. Spojnicí mezi hlavním vstupem a hrází je lávka, která se směrem od objektu zužuje. Tento fakt vytváří optický klam, při kterém dochází k optickému zkrácení vzdálenosti objektu od hráze. Po stranách je fasáda členěna v pravoúhlém rastru fasádních desek rozměru 500x500 mm. Tloušťka desek není jednotná, takže desky vytvářejí na fasádě plastický efekt. Obě boční stěny jsou pak perforovány okny rozměrů 500x500 mm. Okna mají nepravidelný rastr, ale jejich četnost narůstá od severní uzavřené fasády k jižní zcela otevřené.
Vnitřní členění objektu je podřízeno systému raumplan, což vede k tomu, že je objekt vertikálně rozdělen na jednotlivé galerie provázané schodištěm, které vytváří uvnitř stavby atrium, čímž dochází k propojení jednotlivých podlaží v jeden vyvážený celek. Galerie jsou vysuté a konstrukčně zavěšené na stropní konstrukci v kombinaci s nosnými obvodovými zdmi. Tento typ řešení dodává interiéru lehkost a vzdušnost.
Celý vnitřní prostor se nese v duchu moderny, takže je zbaven jakéhokoli dekoru, vše je subtilní a je užíváno základního tvaru, vycházejícího z průřezu formy celého objektu - čtverec. Celý interiér oživí zrcadlo schodiště, to bude vyplněné ocelovou sítí po které bude růst vinná réva. Ta poroste z květináče umístěného v podvodní části stavby. Síť bude vyplňovat i plochy zábradlí, které je tvořeno subtilní konstrukcí sloupků a trámu. Díky tomu, že je schodiště centrální částí celé kompozice je možné šlahouny vína navázat i na galerie, a tak oživit celý interiér zelení. Z důvodu dostatku světla pro rostlinu je perforována i střecha a to celkem čtyřmi světlíky čtvercového tvaru.
Spolupráce: Ing. arch. David Mikulášek